ARCHIVACE A TŘÍDĚNÍ
VALENTÝN
KREATIVITA - HOBBY
BLOKY, SEŠITY, DIÁŘE BEZDATUMOVÉ
VELIKONOCE a JARO
PSACÍ POTŘEBY
ŠKOLNÍ POTŘEBY
KANCELÁŘSKÉ POTŘEBY
PAPÍR, OBÁLKY, POKLADNÍ KOTOUČKY
DÁRKOVÉ A DEKORAČNÍ POTŘEBY
PODZIM
BALENÍ DÁRKŮ
ŠKOLNÍ POTŘEBY - DLE TŘÍD
PARTY PROGRAM
DOMÁCÍ POTŘEBY A DROGERIE
TISKOPISY
ÚKLIDOVÉ PROSTŘEDKY
DROGERIE (mýdla, krémy, dezinfekce)
KALENDÁŘE
DIÁŘE
ŽÁROVKY
BATERIE
HYGIENICKÉ POTŘEBY
NÁPLNĚ DO TISKÁREN
VÁNOCE
LÉTO
BYLINNÉ ELIXÍRY

Náhradní plnění

Společnost CB PAP poskytuje náhradní plnění.

Co je náhradní plnění?

Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v platném znění a vyhláška č. 518/2004 Sb. v platném znění, kterou se tento zákon provádí, ukládají zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat 4% osob se zdravotním postižením (ZP).

Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v platném znění

Vyhláška č. 518/2004 Sb. v platném znění

81, odst. 2, písm. a) až c) uvedeného zákona říká, že zaměstnavatelé mohou splnit svoji povinnost jedním ze tří způsobů, nebo jejich kombinací, a to:
a) zaměstnáním v pracovním poměru (tj. přijetím osob se ZP do pracovního poměru)
b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců, které jsou osobami se ZP, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům
c) odvodem do státního rozpočtu
Náhradní plnění je tedy bod b

Každý zaměstnavatel, který má zákonnou povinnost zaměstnávat stanovený počet osob se ZP, je může zaměstnat buď sám (podle bodu a) nebo prostřednictvím firmy, která zaměstnává více než 50 % osob se ZP (podle bodu b) a je ze zákona oprávněna poskytovat "náhradní plnění". Jestliže zaměstnavatel od takové firmy odebírá výrobky nebo služby, dává v ní zaměstnaným osobám se ZP práci a zaměstnává je tedy nepřímo (náhradním způsobem).

Zaměstnavatelé by měli využívat (hlavně v zájmu úspory svých finančních prostředků) především způsobů podle bodů a. a b. – smyslem zákona totiž není "plnit" státní rozpočet finančními prostředky, ale podpořit zaměstnávání osob se ZP. Proto jsou odvody (podle bodu c.) svého druhu sankcí a pro zaměstnavatele jsou (oproti náhradnímu plnění) finančně nevýhodné.

Nakoupí-li naopak zaměstnavatel zboží a služby jako náhradní plnění, uspoří až 35 % pořizovací ceny výrobků nebo služeb, zakoupených jako náhradní plnění.


Příklad náhradního plnění


Nakoupíte-li výrobky či služby u běžného dodavatele za 160 000 Kč

Zaplatíte dodavateli 160 000 Kč

Za chybějící 1 osobu ZP odvedete do státního rozpočtu 57 500 Kč

Celkem zaplatíte 217 500 Kč



Nakoupíte-li výrobky či služby jako náhradní plnění za 160 000 Kč

Zaplatíte dodavateli 160 000 Kč

Za chybějící 1 osobu ZP odvedete do státního rozpočtu 0 Kč

Celkem zaplatíte 160 000 Kč